Sexcula (1974)

O filmu Sexcula

Toto nízkorozpočtové dílo představovalo v rámci canuxploitační produkce raný příklad filmu, který spojoval atributy béčkových hororů s monstry a současně vyprávěcí strategie softpornografického průmyslu. Chatrné produkční zázemí snímku se projevilo v jeho neopakovatelném stylu. Logickou příčinnost bortí subjektivní skrumáž volně asociovaných sekvencí, jejichž jediným stabilním motivem je úsilí doktorky Fallatingsteinové přimět svého homunkula k uspokojování jejích intimních potřeb, a to za vydatné pomoci její sestřenice Sexculy. Ústřední námět pak slouží jako užitečná rozbuška pro roztěkané slévání časových rovin, snově poslepované pasáže s vlastními kauzálními zákonitostmi, a přepjatou výtvarnou estetiku. Cílem celého snažení je soustředění se na nadměrné množství erotického ba až pornografického spektáklu, v němž tancuje a muchluje se leckdo od gorily přes obra až po dřevorubce. (Blazena)