Vánoční strom republiky

O filmu Vánoční strom republiky

Když spisovatel Rudolf Těsnohlídek nalezl se svými přáteli před Vánocemi roku 1919 holčičku opuštěnou v lese na sněhu, začal se odvíjet příběh, na jehož konci se rozsvítila světla charitativních vánočních stromů... Mohla to být tragédie, na jejímž konci čekala neúprosná smrt podchlazením. Scházely snad jen minuty, když tři přátelé na procházce předvánočním lesem zaslechli dětské vzlykání. Výtvarník František Koudelka, soudní úředník Josef Tesař a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli po zvuku a pod rozložitým stromem v polesí Bílovic u Brna našli ubohé děvčátko. Podařilo se jim dítě zahřát a donést do civilizace – v tu chvíli netušili, že se začíná odvíjet děj přesahující adventní čas roku 1919.Těsnohlídek, tehdy již slavný novinář, využil svých literárních schopností, aby přitáhl pozornost veřejnosti k osudům nechtěných dětí a sirotků. V poválečné době totiž nebyl případ odloženého dítěte ničím výjimečným, pouze symbolika nadcházejících Vánoc vdechla příběhu mimořádnost, která dokázala pohnout veřejným míněním. Po vzoru Kodaně Těsnohlídek navrhnul vztyčit v Brně charitativní vánoční strom, pod kterým by se vybíraly prostředky pro potřebné děti. Roku 1924 se na brněnském náměstí Svobody poprvé rozžehnul Vánoční strom republiky. Samotný vánoční strom byl v té době moderním prvkem, který se teprve nedávno zabydlel v české tradici. Díky Těsnohlídkovu organizačnímu talentu byla slavnost vztyčení stromu od počátku spojena s jasným cílem – získáním finančních prostředků na stavbu dětského domova. Nápadu se okamžitě chopila další česká a slovenská města, takže o několik let později již Vánoce provázely stovky veřejných stromů. Dokument režiséra Pavla Jiráska mapuje krok za krokem nejdůležitější události tehdejších let: staví na prolínání hraných sekvencí se starými filmovými archivy a využívá úryvků z novinových článků, deníkových záznamů i básní spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.