Táta a taťka (2002)

O filmu Táta a taťka

Už od raného dětství jsme jako členové a členky řádné společnosti připravováni na den, kdy si s partnerem či partnerkou založíme rodinu. Princové v pohádkách poznají sličné princezny a po svatbě jim čáp nebo vrána přináší vysněného dědice trůnu. V romantických komediích ženy posmutněle hledí do dáli a představují si pokoj zaplněný dětmi a dokonalým manželem. Při návštěvě u příbuzných se dědečkové a babičky dychtivě dožadují zpráv o našem nejnovějším objevu, následované dotazem na datum naší svatby a narození našeho prvního potomka. Rodina je rovnice o třech proměnných – žena, muž a dítě. Ránu do chladné matematické logiky ovšem zasazují tzv. alternativní rodiny, kde namísto matky vychovává dítě další otec, nebo naopak jedna matka pomáhá té druhé zkrotit nezdolné ratolesti. Ty tam jsou doby, kdy gay rodičovství bývalo pouhým snem. Alespoň o tom se snaží diváky přesvědčit americký filmař Johnny Symons v částečně autobiografickém dokumentu Táta a taťka. I on kdysi nabyl domnění, že jako gay muž rodinu mít nikdy nebude. A i on se této myšlence nejednou vzpíral. Jenže ejhle, objevil se Zachary a všechno bylo jinak.