Ermitáž - kočičí palác (2005)

O filmu Ermitáž - kočičí palác

Dekret na byt a stravu jim udělila samotná carevna. Kdo jiný se něčím takovým může pochlubit?Že je Ermitáž jedním z nejvýznamnějších muzeí světa, to ví patrně každý, ale že je to také „nejvýstavnější" kočičí útulek? To vědí jen ti, kteří tuto skvostnou obrazárnu navštívili. A zatímco uměnímilovní turisté mohou v Ermitáži strávit jen pár hodin vymezených návštěvním řádem, kočky nemusejí nikam spěchat. Jsou tady totiž doma. A to už hodně dlouho. V roce 1745 carevna Alžběta I. Petrovna vydala dekret, kterým nařizovala, aby bylo až z daleké Kazaně na dvůr Jejího Veličenstva dopraveno třicet nejlepších koček. Jejich úkolem bylo zlikvidovat přemnožené myši a krysy v budovách Zimního paláce. Aby se pro změnu v paláci nepřemnožily kočky, zanesla carevna do dekretu zvláštní odstavec, že kočky musí být sterilizované a jejich počet musí zůstat neměnný. Tuto podmínku se ale v současné době nedaří dodržovat. Koček je tu dnes zhruba 70 a stále přibývají nové. Většinou jsou to pouliční tuláci nebo nalezenci, které v areálu paláce nechávají lidé, kteří se jich chtějí zbavit. S nástupem jedů a pastiček na myši už kočky také nemusejí vykonávat deratizační práce. Nicméně tradice je tradice, a tak je zde kočkám stále pobyt povolen, a navíc je jim poskytována i veterinární péče, strava a láska. A přestože se v dějinách palácových koček vyskytly i černé kapitoly, jako bylo například jejich úplné vyhubení v průběhu leningradské blokády, je jisté, že nějaké kočky budou v Ermitáži žít vždycky. Mají na to přece dekret!