Člověk a čas 2: Výzva (1999)

O filmu Člověk a čas 2: Výzva

Jan Potměšil se stal velmi brzy populárním hercem. Ztělesňoval typ mladého sportovně založeného intelektuála a šel z role do role. V revolučních dnech listopadu a prosince 1989 se zapojil do kampaně na podporu nově vzniklého Občanského fóra a s dalšími herci a politiky objížděl různá shromáždění. Cestou z jednoho z nich, 8. prosince 1989, vůz, ve kterém jel, havaroval. Jan byl těžce zraněn a po několika měsících bezvědomí se probudil k životu - na vozíku. V té době mu bylo 23 let. Po roce rehabilitace se na popud kamaráda a šéfa divadelního spolku Kašpar Jakuba Špalka vrátil na divadelní prkna. Stal se normálním členem spolku Kašpar. V té době začíná naše sledování Honzova zápasu o plnohodnotný život. Honza v průběhu doby studuje několik rolí, nejdříve menších, posléze je pro něj zdramatizována povídka Daniela Keyese "Růže pro Algernon". V této inscenaci Honza exceluje a hraje ji průběžně stále před vyprodanými jevišti v celé zemi. Honza ale žije i svůj soukromý život, své lásky a rozchody, občansky se angažuje a občas se vrací do nemocnice. Toto vše sleduje náš film. Cílem tohoto filmu je podat nepatetický obraz života, který je žit plně navzdory nepřízni osudu.