Vzpomínky, které neshořely (2003)

O filmu Vzpomínky, které neshořely

Křižovatka osudů židovského chlapce z Terezína a izraelského kosmonauta z raketoplánu Columbia. Izraelská výtvarnice Chava Pressburger žije a pracuje nedaleko města Beer-sheva, na pokraji negevské pouště. Vytváří úchvatné cykly ručních papírů, pro které si sama pěstuje na své zahrádce květiny. Tématem jsou evokace čínských básní a možnosti samotného papíru, ale také násilí současného i minulého světa. Chava Presburger se totiž kdysi jmenovala Eva Ginzová, žila v české židovské rodině v Praze a myslela si, že to tak bude pořád. Přišel však Adolf Hitler, s ním tzv." Rasové zákony" a všechno bylo jinak. Do Terezína odešel její milovaný bratr Petr a zanedlouho i ona s tatínkem. Dětství skončilo... V přeplněném Terezíně se Petr stal uznávaným redaktorem časopisu Vedem, kam také sám přispíval básněmi, reportážemi i kresbami, jež svědčí o výjimečné duševní vyzrálosti dospívajícího chlapce. Mnohé se dochovaly dodnes a jsou uloženy v jeruzalémském muzeu holokaustu Yad Vashem. 28. září 1944 byl by Petr povolán do transportu, kam se přihlásila i jeho sestra Eva. Chtěla jej následovat, ale odmítli ji. Petr dorazil až do Osvětimi, kde ho Anděl smrti - jak se říkalo Dr. Josefu Mengelemu - poslal nalevo, to znamená do plynové komory... Celý svůj krátký život snil Petr Ginz o dobrodružstvích, oceánech, vysokých horách a o cestách do vesmíru. Tato témata také často maloval. Jedna z kreseb, na níž je naše země z pohledu vesmírného pozorovatele, obletěla nadávno celý svět. Ilan Ramon, izraelský kosmonaut, přítel rodiny Pressburgerových, jehož matka i babička přežily Osvětim, si s sebou vzal do kabiny raketoplánu Columbia její věrnou kopii. Shořela spolu s ním na jeho poslední průzkumné cestě, stejně jako český chlapec Petr Ginz. Ale vzpomínky neshořely... Chava Pressburger ve svém díle evokuje dávno zmizelé osudy...