Tělec (2001)

O filmu Tělec

<strong>Jednoho léta roku 1922 byl býk zkrocen. Z diktátora blouznivou loutkou – Lenin prodělává v odloučení těžkou nemoc.</strong>&nbsp;<em>Býk</em> se řadí k dalším výjimečným dílům nekompromisního ruského filmaře <a href="https://www.csfd.cz/tvurce/3659-alexandr-sokurov/">Alexandra Sokurova</a>, žáka <a href="https://www.csfd.cz/tvurce/3446-andrej-tarkovskij/">Andreje Tarkovského</a>, jehož tvorba nesnese bližšího srovnání; Sokurovovo jméno se naopak skloňuje jako přívlastek pro jedinečný styl, kterému jsou jiné snímky připodobňovány. A ani <em>Býk</em>, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, netvoří v bohaté Sokurovově kariéře pražádnou odchylku... Po <a href="https://www.csfd.cz/film/36247-moloch/"><em>Molochovi</em></a> (1999), jenž byl alegorickou studií <a href="https://www.csfd.cz/tvurce/6211-adolf-hitler/">Hitlerovy</a>, potažmo nacistické, mentality, se <em>Býk</em> soustředí na výsek <a href="https://www.csfd.cz/tvurce/72032-vladimir-iljic-lenin/">Leninova</a> života, léta roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Místo toho se spolu s mocenskou unikavostí noříme do meditativního tempa, jemuž vévodí mlžná obrazivost nezdravě vybledlých barev (Sokurov se chopil také kamery). Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější. Na <em>Molocha</em> a <em>Býka</em> pak Sokurov navázal portrétem o japonském <a href="https://www.csfd.cz/tvurce/23787-cisar-hirohito/">císaři Hirohitovi</a> s filmem <a href="https://www.csfd.cz/film/211225-slunce/"><em>Slunce</em></a> (2005). Mnohem volněji, leč nejradikálněji, uzavírá Sokurovovu „tetralogii moci" fantazijně pojatá adaptace <a href="https://www.csfd.cz/film/276959-faust/"><em>Faust</em></a> (2011). <em class="span-more-small"> (<a href="http://www.ceskatelevize.cz">Česká televize</a>) </em>