Výhybkáři (2001)

O filmu Výhybkáři

Ken Loach, jenž je oprávněně oslavován jako britský průkopník sociálněrealistického filmu, navázal snímkem Výhybkáři na svá předchozí díla s humanistickým poselstvím. Film sleduje pět mužů spravujících a udržujících železniční dráhu v Yorkshiru. Jejich životy a práce se změní, když státem vlastněnou železniční síť zprivatizuje několik na sobě nezávislých soukromých provozovatelů. Film vznikl podle scénáře Roba Dawbera, bývalého železničního dělníka, který zemřel ještě před premiérou filmu na MFF v Benátkách na rakovinu, způsobenou nadměrnou koncentrací azbestu. Film je pronikavou obžalobou zhoršených bezpečnostních podmínek práce, které způsobila privatizace. V linii předchozího ztvárnění mužského přátelství mezi dělníky ve filmu Lůza se však Loach snaží vystříhat chytráckého moralizování, naopak z utrpení a strázní svých postav destiluje hořce ironický humor. Brilantní snímek Výhybkáři, původně určený pro britskou televizi, sice neupoutal takovou pozornost, přitom však snese srovnání s Loachovými populárnějšími filmy z poslední doby, jako je Sweet Sixteen či Ae Fond Kiss.