Hej, Slováci! (2002)

O filmu Hej, Slováci!

Zážitek všednosti, autentická mozaika holých záznamů bez citlivosti, studený, slábnoucí obraz, který významově zaplavila řeč - monology, které se rozpadají do pocitu jednoho státu. Dokument se cele přizpůsobil řeči lidí, krajina Slovenska, jako místo k životu, se stala šedou hlubinou pozadí, jakousi ilustrující reprodukcí: film otevírá záběr dvojitého kříže, v jeho závěru je symbol vymezen obrazem, po kterém leze moucha. Dikce filmu ale nesměřuje k zásadní konfrontaci, jeho srozumitelná struktura stroze spojuje sociologicky reprezentativní portréty současných Slováků, nesceluje je ale v někam mířící příběhy, naopak je nechává ožít jen v amorfní totalitě jejich fragmentárních výpovědí. Východiskem snímku je téma chudoby, které rozšiřuje registrace hlubokého zklamání z vývoje posledních let, umocněné společným komplexem méněcennosti a hodnotovou labilitou. Mozaika portrétů lidí z různých částí Slovenska deset let po vzniku samostatného státu spojuje především autorská snaha odkrýt základní vlivy formující motivaci Slováků a jejich představ o životě, kterou se pokoušejí naplňovat anebo o ní jen sní. Výchozí pocit chudoby je tak často jen důsledkem neschopnosti, nedostatku odvahy k odvaze, s níž by překročili postkomunistický kruh. Archivní záběry dovolují penzistům vzpomínat a zároveň předznamenávají naladění chudoby jako trvalého stavu, dnes tak živého pocitu, který je i není hmotným nedostatkem, rozhodně není bídou, ale určitě přináší deziluzi a rezignaci. Dechovka vyhrává komunistům, slovenští exulanti se procházejí skanzenem, v dutině zavřené sklárny napodobují staří dělníci pohyby dávné práce, nezaměstnaní čekají a čekají v sektorových bytech, navrátilci z vojny vyprávějí o tom, kam odjedou, a nit apatické filmové formy navléká oči dalších společensky determinovaných - bezdomovce, svobodné matky, hrdiny televizní soutěže, českého undergroundového filozofa. Chladně pozorující dokument bez imitace charakterů dál preparuje živé v šedém pruhu mezi útěkem a skanzenem, mezi strnutím a pohybem, na sídlišti, ve vlaku, v hospodě, v prázdné fabrice, na Slovensku.