I kdyby se provinila... (2005)

O filmu I kdyby se provinila...

Za zvuků Marseillaisy přihlížíme průvodům oslavovaných osvoboditelů, ale také krutosti a pomstychtivosti, které se někde projevovaly vyháněním Němců, jinde veřejným stříháním vlasů ženám, jež se zapletly s nepřítelem. Stříhání vlasů bylo jakýmsi trestem a zostuzením a za následek mívalo potupné vyobcování. Opomíjené téma, které zpracoval ve svém filmu Hirošima, má láska Alain Resnais, oživuje Jean Gabriel Périot krátkým, ale silným snímkem sestaveným z autentických archivních materiálů. Jméno francouzského režiséra Jeana Gabriela Périota známe u nás díky krátkému snímku Dies irae, který jsme mohli vidět na festivalu Datatransfer 2006. Jedinou osou v něm propojil záběry ulic, chodeb, tunelů a dalších variant všech možných „cest". Aniž použil jakýkoli komentář, vytvořil obrazový esej na téma nezodpověditelné otázky „Kam směřujeme?". Ve snímku I kdyby se provinila... využívá stejného způsobu práce, ale tentokrát se soustředí na konkrétnější téma, a to na odvrácenou stranu oslav konce druhé světové války.