Ti, co zůstávají (2008)

O filmu Ti, co zůstávají

Jak se žije v mexických vesnicích, kde polovina obyvatel odešla za prací? Co prožívají rodiče, kteří léta neviděli své děti, a sourozenci vyrůstající bez otců? Problematika mexické emigrace do USA je poměrně častým námětem filmů hraných i dokumentárních, jen málokdy se však filmaři soustřeďují na ty, kteří se za odcházejícími příbuznými pouze dívají. Na jejich melancholické vzpomínání, bezmocný smutek, ale i nadějná očekávání či láskyplné snění. Nedostavěné domy a neobdělávaná pole představují mlčenlivé svědky skutečnosti prostoupené intenzivním pocitem chybění. Autoři filmu složili mozaiku emocí a názorů z prožitků jedenácti mužů, žen a dětí z různých koutů Mexika, zachycených s důrazem na autenticitu všedního dne. „Místo toho, abychom se s Odysseem vydali na cestu, jsme se rozhodli zůstat a vyprávět příběh Penelope a jejího věčného čekání,“ svěřuje se spolurežisér Carlos Hagerman. [44. MFFKV 2009]