Všechno to podivné a nové (2008)

O filmu Všechno to podivné a nové

O Waynovi nemůžeme říci, že má život za sebou, a přesto se nelze zbavit pocitu, že už nemá, oč by bojoval. Každodenní existence mu přináší jen zklamání, která však můžeme zobecnit na úroveň společenské diagnózy. Wayne by se chtěl probudit ze své „americké noční můry“, ale nejde to. Snímek náleží k těm dílům, která kalí iluze o tom, že hlavním cílem kinematografie je poskytnout možnost úniku. V souladu se skličujícím vyzněním dokáže film, který se věnuje obyčejným postavám, nahlédnout nad banalitu každodenního bytí. Explicitní dramatické akce není zapotřebí, neboť hrdinové upadli do takové letargie, že je z ní nemohou vytrhnout ani fatální události. Odstup od jakékoli prvoplánové dramatičnosti, který tomuto introvertnímu a zneklidňujícímu snímku dominuje, tak postupně diváka dovede do stejné pozice, v jaké se trápí jeho protagonista, ale i tisíce dalších skutečných osob, které propadly stejnému snu. [44. MFFKV 2009]