Mléko strachu (2009)

O filmu Mléko strachu

Fausta trpí syndromem, který nasála s mateřským mlékem. Jde o psychické onemocnění dětí narozených ženám, jež byly v Peru znásilněny v dobách hrůzné války 70. let. Válka je dávno pryč, ale Faustě ukradla duši i dětství. Náhlá matčina smrt ji však přinutí, aby se začala vyrovnávat nejen se strachem, jímž byla odkojena a kterým ji spolu se vzpomínkami a smutnými písněmi za života živila její matka, ale i se svým vlastním tajemstvím: za neustálého strachu ze znásilnění si chrání svou nedotknutelnost tím, že si zasunula do lůna bramboru... „Prosím Boha, aby mi dovolil na všechno zapomenout,“ věta, kterou od žen, postižených stejným osudem jako ve filmu Faustina matka, často slýchala také představitelka hlavní role Magaly Solierová. Možná právě zoufalství a vztek, které se jí zmocňovaly při výpovědích obětí, se podílely na jejím skvělém výkonu, kdy rolí Fausty potvrzuje, že spolu s režisérkou za ty čtyři roky, které uběhly od jejich společné prvotiny Madeinusa, prošla dalším intenzivním uměleckým zráním.