Kyslík (2009)

O filmu Kyslík

Ve filmu podle vlastní divadelní hry autor vizualizuje význam starozákonního Slova mimo jiné klipovými kolážemi. V deseti kapitolách režisér zachycuje ruskou realitu a současně tematizuje ze zmíněného starozákonního Slova odvozené desatero. Text komentují dva mladí moderátoři, jejich protikladem jsou tu dvojníci – mladík Saša a dívka Saša. Promluvy performerů působí jako paralelní monology, mají povahu intimní a zároveň veřejné zpovědi. Rytmus elektronické hudby a hektičnost moderního života odpovídají nekontrolovanému proudu řeči, myšlenek a vzpomínek. Moderátoři nekladou otázky, jen poukazují na znepokojivé aspekty lidské existence. Fyzicky přítomni, ale bytostně odcizení Saša se Sašou se rouhají, porušují boží přikázání, zraňují druhé. Bez životodárného kyslíku – Slova – však umírají. To vše v rytmech hip hopu, rapu a breakbeatu, na pozadí zraňujících obrazů dnešního Ruska, vzdálených válek, lhostejných měst i konopných polí…