Melancholie der Engel (2009)

O filmu Melancholie der Engel

Na počátku filmu se po letech potkávají dva přátelé a společně vzpomínají na těch pár dní, během kterých kdysi dávno dali naplno průchod své zvrácenosti a bez zábran realizovali všechny své nejúchylnější a nejmorbidnější fantazie. Tenkrát se seznámili se dvěma zajímavými dívkami a odvezli je na svůj zchátralý statek. Tam se k nim připojilo ještě pár dalších podivných existencí. První polovina filmu je spíše popisná, s minimálním dějem a soustředí se hlavně na budování nihilistické atmosféry. Je plná záběrů na rozkládající se mršiny, sliz za lezoucími šneky a další rekvizity, které jsou prokládány existenciálními rozhovory úchylných protagonistů s jejich nic netušícími oběťmi, to vše s jediným záměrem – vyvolat v divákovi pocit zmaru a hlavně nepříjemnou úzkost v očekávání, kam až postavy nakonec ve své perverznosti zajdou. Postupně pak režisér odhazuje veškeré zábrany a servíruje divákovi opravdu velkou porci odporností a patologického chování aktérů příběhu a pokaždé, když se zdá, že už došel na vrchol hnusu, ještě dál přitvrdí. Hranici toho, co vůbec ještě je přijatelné (byť v tomto žánru) zcela nepochybně překračuje, a to rozhodně víckrát než jednou.