Dublinská past (2011)

O filmu Dublinská past

Přes turecko-řeckou hranici proudí do Evropy každoročně více než sto tisíc migrantů z Asie i Afriky. Podle Dublinského nařízení odpovídá za uprchlíky a jejich azylové řízení ta země Evropské unie, přes jejíž hranici do evropského prostoru cizinci vstoupí. Prohlubující se ekonomická krize, nárůst počtu příchozích migrantů a návrat těch, kterým se podařilo dostat se do jiných evropských zemí - to vše v Řecku míchá nebezpečný koktejl. V takovém prostředí se nejlépe daří pravicovým extremistům, a to jak na politickém poli, tak v ulicích. Své o tom ví také Mohamed Samir Samimi. Z Afghánistánu uprchl, protože kvůli své práci pro NATO čelil výhrůžkám smrti. Přes Řecko se dostal do Belgie, kde požádal o politický azyl. Byl však vrácen do Řecka, země, kde se na výsledky azylového řízení čeká roky a kde jsou útoky extremistů i místních na lidi s tmavší pletí na denním pořádku. Obrátil se proto na Evropský soud pro lidská práva a tento soud vyhrál. Snímek nepřináší žádná snadná řešení, je z něj zřetelně cítit volání po revizi Dublinského nařízení a větší solidaritě evropských zemí.