Klec pro panenky (1971)

O filmu Klec pro panenky

U spousty titulů označovaných jako blaxploitation lze vznášet námitky, zda se opravdu jedná o filmy exploatující černošské publikum. Ukázkovým příkladem může být právě Klec pro panenky. Snímek neobsahuje rasové motivy a do kin byl uveden několik měsíců před premiérou Sweet Sweetback's Baadasssss Song, jenž teprve studia i menší produkční společnosti přesvědčil o lukrativnosti filmů s černošskými hrdiny. Přesto tento titul figuruje např. v popularizační encyklopedii Josiaha Howarda Blaxploitation Cinema: The Essential Refference Guide. Důvodem pro řazení snímku mezi blaxploitation může být fakt, že se jedná o první výraznější roli Pam Grierové, největší ženské hvězdy celé kategorie. Další spojitost lze spatřovat ve jméně režiséra Jacka Hilla, jenž později pro firmu American International Pictures natočil s touto herečkou stěžejní blaxploitation tituly Coffy (1973) a Foxy Brownová (1974). Ačkoli lze Hillovy řemeslné kvality zpochybňovat, své místo v historii si vysloužil právě díky tomu, že objevil Pam Grierovou. Na Filipínách natáčená Klec pro panenky platí za ustanovující a současně esenciální titul exploatačního subžánru filmů s ženami ve vězení. Titul produkovaný králem braku a přímočarých atrakcí Rogerem Cormanem jde na samotnou dřeň prvoplánovosti. S výjimkou chvilkového odlehčení s jalovými vtípky v podání béčkové legendy Sida Haiga lze vyprávění popsat jako příručku povinných elementů pro filmy z ženských věznic. Vedle předpokládaného plánu na velký útěk a z toho plynoucích přestřelek, kterých se diváci dočkají ve finále, hrají prim především lascivita, nahota a násilí. Zdejší věznici samozřejmě šéfuje prostopášná žena, jejíž pravou rukou je sadistická vrchní dozorkyně vyžívající se v mučení. Nově příchozí vězeňkyně musejí podstoupit ponižující prohlídku a následně si z nich dominantní lesby vybírají nové mazlíčky. Ačkoli se vězení obecně vyznačuje tvrdým režimem a krutými životními podmínkami, z vyprávění nabudeme dojmu, že vězněné ženy jako by neměly na práci nic jiného než se pravidelně sprchovat, svádět rvačky v bahně a na celách se bavit laškováním či švábími závody. Klec pro panenky utržila závratných deset milionů dolarů, což zapříčinilo boom exploatačních filmů s vězněnými ženami. Pam Grierová se díky energickému hereckému projevu a ochotě ukázat své velké tělesné přednosti stala nepostradatelným elementem bezprostředně následujících snímků z ženských věznic - vedle Women in Cages (Ženy v klecích, 1971) a The Big Bird Cage (Klec na ptáčky, 1971), produkovaných Cormanem, ztvárnila podobnou roli i v Černá, bílá (Black Mama, White Mama, 1973), exploatační parafrázi na Útěk v řetězech (The Defiant Ones, 1958) s ženskými hrdinkami, kterou financovala společnost American International Pictures.