Black Caesar (1973)

O filmu Black Caesar

Černý Caesar vypráví velký mafiánský příběh klasického stylu o ambiciózním gangsterovi a jeho vzestupu a pádu. Na rozdíl od tradičních mafiánů, motivovaných hrabivostí či touhou po moci, zdejšího černošského hrdinu Tommyho Gibbse pohání hněv. Jeho výstup po krví potřísněném kariérním žebříčku vychází z křivd a ponížení, které nosí v nitru. Výrazný rasový a komunitní motiv snímku vrcholí ve finální konfrontaci hrdiny s panovačným zkorumpovaným policistou, jenž představuje jednu z nejsilnějších sekvencí odporu a zúčtování s rasovou zvůlí v dějinách kinematografie. Mezi přednosti patří i to, že mimoděk zpřítomňuje řadu projevů sociální a rasové situace doby filmového děje - od tvrdé segregace 50. let po demografickou proměnu obyvatelstva měst na konci 60. let, kdy se bohatí běloši stěhovali na okraje velkoměst a na jejich místo v centrálních oblastech přicházely nízkopříjmové rodiny Afroameričanů. Právě díky výrazné profilaci rasových kořenů a motivací antihrdiny se film Larryho Cohena nepotýkal s kritikou ze strany afroamerických aktivistů jako o rok starší kontroverzní balada o černošském pasákovi a dealerovi Super Fly (1972), jež byla kárána coby nežádoucí zobrazení černošské komunity podporující negativní předsudky. Na rozdíl od nevázaného a bonvivánského tónu o rok staršího snímku je vyprávění Černého Caesara podloženo silnou moralizující rovinou. Pohledný, úspěšný, silný a respektovaný Tommy Gibbs zosobňuje vše, čím by mladí černošští diváci chtěli být. Současně je ale vykreslený jako tragická postava, jejíž pád byl zapříčiněn právě tím, že se zhlédla v hromadění moci a mamonářství okoukaném od bělochů. Larry Cohen původně scénář na černošskou parafrázi mafiánské klasiky Mervyna LeRoye Malý Caesar (Little Caesar, 1931) napsal na popud Sammyho Davise Jr., který chtěl proniknout na stříbrné plátno ve vážné roli. Z realizace nakonec sešlo, neboť slavný černošský bavič nemohl film financovat. Projekt znovu ožil, když Cohena oslovil Samuel Z. Arkoff, viceprezident American International Pictures, aby napsal a režíroval akční film pro černošské publikum. Společnost orientovaná na laciné brakové snímky si nechtěla nechat ujít příležitost vydělat na rostoucí popularitě vlny blaxploitation, a to obzvláště poté, co si lukrativnost trhu ověřila výdělečnými tituly Slaughter (1972) a Blacula (1972). Hlavní roli získal populární hráč amerického fotbalu Fred Williamson, který na přelomu 60. a 70. let ukončil sportovní kariéru a prorazil u filmu úspěšným blaxploitation westernem The Legend of Nigger Charley (Příběh o negrovi Charleym, 1972). Černý Caesar se stal okamžitým hitem a upevnil hvězdnou pozici Williamsona, který se k roli mafiánského bosse Tommyho Gibbse vrátil ještě v narychlo natočeném pokračování Peklo v Harlemu (Hell Up in Harlem, 1973).