Dcery prachu (1991)

O filmu Dcery prachu

Na přelomu 19. a 20. století zůstali příslušníci etnika Gullah, potomci afrických otroků, odříznuti na pásu ostrovů od nedalekých břehů Jižní Karolíny a Georgie. Jako důsledek této izolace vznikla a přetrvala originální svébytná afroamerická kultura. Členové komunity uchovali v paměti i každodenním životě vše, co jejich předkové přivezli z Afriky. Ve snímku Dcery prachu sledujeme rodinu, jak se jednoho podvečera roku 1902 zřejmě naposledy schází u večeře, den před odjezdem několika jejích členů na sever. Role vypravěče je přiřčena nenarozenému dítěti, stejně přítomní jsou však ve filmu i dávno zesnulí předkové. Téměř deset let připravovaný filmový projekt režisérky Julie Dashové nenabízí klasicky vyklenutý příběh, spíše lyrizované pocity a vzpomínky jednoho pronásledovaného, přesto nezlomeného etnika, vložené do dechberoucích filmových obrazů, výtvarně strhujících výjevů ze života.